Bod cesty 8 - Věžička

Věžička

Tuto atraktivní stavbu se středovým rizalitem a trojúhelníkovým štítem, šestibokou věžičkou se šesti úzkými, vysokými okny s kulatými oblouky, zná v Schirgiswaldu snad každý, protože patří k nejstarším stavbám ve městě.

Byla postavena kolem roku 1740 jako přístavba a dům pro hosty katedrálního zámku Oberer Hof. Kolik lidí asi vstoupilo do "Thürmlu" po dobře opracovaných žulových schodech krásným portálem s opukoppvým obloukem - pod výklenkem se sochou Panny Marie -, aby se při příjemném posezení napili hainspachského piva chlazeného vodou z vlastní městské studny?

Nádvoří "Thürmchen" s okolním dřevěným ochozem bývalo jedním z nejromantičtějších míst v Schirgiswalde. V roce 2002 jej současný majitel zastřešil a proměnil jej v originální prostor pro oslavy všeho druhu.

Přesná kronika sahá až do poloviny 18. století a vychází z ručně psaného pamětního nápisu, který byl v kupoli věžičky objeven v roce 1877. Podle dokumentu prodal soudce Zacharias Wenzelslaus v roce 1772 objekt svému zeti za 200 míšeňských tolarů, po čemž následovalo několik změn majitele.

V roce 1864 se majitelem domu a pozemku stal Bernhard Mildner a později jeho dcera Theresia. Prvním nájemcem byl v roce 1877 Adolf Brendler. Tento kaplan a později dvorní kazatel využíval "Thürmchen" pro katolický spolek tovaryšů v Schirgiswalde. V historii se objevují četné spolky, které zde měly své sídlo.

Od roku 1886 vedli dům více než 60 let manželé Benno a Marie Mannheimovi, kteří během této doby přivítali ve svých pokojích mnoho biskupů a vysoce postavených duchovních. Dokonce i princ Johann Georg zu Sachsen, bratr posledního saského krále Friedricha Augusta, navštívil "Thürmchen" v roce 1897 během svých manévrů. Za Mannheimů došlo k četným úpravám areálu i domu. Benno nechal v zadní zahradě postavit pro svou ženu umývárnu, zahradu pro hosty zkrášlil vinnou révou, špalírovými keři, květinovými záhony, altány a moderním zahradním nábytkem a v celém domě, na nádvoří a v hale instaloval elektrické osvětlení a zvonky.

Benno zemřel v roce 1917 a hostinec odkázal své ženě Marii, které všichni vždy láskyplně říkali " Thürmel-Mutter". Matka s dcerou vedly podnik až do roku 1932, v roce 1937 jej převzala Bennova sestra Marie.

Když byl potok Hohbergbach před Thürmchenem kanalizován, bylo náměstí pojmenováno "Marienplatz", snad podle dvou "Marií", které zde v Thürmchenu žily.

Dalšími majiteli se později stala rodina Pacherů. Ti se však podniku rychle vzdali a byl převeden na společnost VEB Förderanlagen Magdeburg, což znamenalo, že v době NDR sloužil jako podnikový rekreační dům.

V této době byly historické stáje zbourány, aby zde mohl být postaven lůžkový dům. Tento projekt však zastavil pád Berlínské zdi v roce 1989.

V roce 1992 koupila Thürmchen rodina Wolfganga Schulzeho, která zde v roce 1993 otevřela svůj podnik. Další rekonstrukce, gastronomické dovednosti a spousta tvrdé práce udělaly ze starého domu opět oblíbené místo k pobytu, které nyní syn Matthia úspěšně provozuje jako venkovský hotel.

Legenda vypráví, proč má tento dům věžičku...