Bod cesty 6 - Oberhof (Horní dvůr) Schirgiswalde

Oberhof (Horní dvůr) Schirgiswalde

Oberhof byl vedle Niederhofu druhým panským sídlem na území rané obce. Počátky původního „Újezdu proti Wilthenu“ sahají přibližně do poloviny 14. století.

Dlouhou dobu vlastnila statek rodina von Luttitz. V roce 1472 se název změnil na Oberhof (Horní dvůr).

V roce 1628 koupil Oberhof katolický katedrální klášter svatého Petra v Budyšíně.

Panský dům či zámek statku nyní sloužil jako panské sídlo pro budyšínské katedrální děkany.

Pozdější biskupové jej přestavěli na biskupské letní sídlo.

Biskup Ignaz Bernhard Mauermann nechal v roce 1833 vybudovat zámecký park a oranžérii. Ta a třetí patro domu, které nechal postavit v orientálním stylu, byly po jeho smrti zbourány. Již kolem roku 1830 nechal biskup Mauermann vyzdobit dvě místnosti v horním patře cennými ručně tištěnými panoramatickými tapetami z manufaktur v Rixheimu v Alsasku a v Paříži.

V těchto místnostech se 4. července 1845 konalo slavnostní předání Schirgiswaldu z rukou Rakouska Saskému království.

V domě sídlilo také několik dalších institucí, z nichž některé zde sídlily současně: od roku 1923 do roku 1970 ošetřovatelská stanice pro ambulantní péči sester boromejek z Trebnitz, v letech 1959-1970 seminář pro církevní hudební službu v NDR. Od té doby je zámek znám jako Dům svatého Pia.

V přízemí byla zřízena tehdy moderní kaple.

Od roku 1972 až do roku 1982 sídlil na zámku Marienheim, katolické sociální středisko pro dívky, ženy a děti, a od roku 1972 do roku 2006 mateřská škola katolické farnosti.

V roce 2019 prodala katedrální nadace zámek a velkou část zámeckého areálu.

V protější budově se dlouho nacházely byty a v minulosti také stáje a lesní správa katedrály, později v ní po určitou dobu sídlila také část mateřské školy.

Část budovy obrácená do ulice Bahnhofstrasse s bývalými stájemi byla koncem 80. let 20. století zbourána a v polovině 90. let přestavěna na moderní obytný dům. V roce 2012 byla zbourána část lesní správy.

Takzvaná Hofescheune, která stojí souběžně s Bahnhofstrasse, sloužila ve 20. století jako skladovací a provozní prostory různých firem.

Dne 5. července 1957 stodola vyhořela do základů.

Po rekonstrukci a využití církevním oddělením zemědělství a lesnictví byla v letech 2005/2006 přestavěna na katolický dětský domov svatého Antonína.

Ve vrátnici stodoly bývaly ve střešní části dva byty a v severní části drobné řemeslné provozovny, naposledy firma Benkewitz. Dne 11. září 2021 jižní část stodoly s podloubím vyhořela.